Strategické dokumenty zaměřené na situaci na trhu práce a přípravu na stárnutí

Politika přípravy na stárnutí v České republice 2015. 2016, MPSV: 

Link: http://www.mpsv.cz/files/clanky/24024/Brozura_starnuti_screen.pdf 

Klíčové části dokumentu: 

  • Část 3.4 Zaměstnávání starších pracovníků a seniorů 

Zaměstnanost je klíčovou proměnnou v zajištění ekonomické stability a prosperity současných společností. Demografické změny zvyšují význam role starších zaměstnanců na pracovním trhu, a to včetně prodlužování ekonomické aktivity i po odchodu do starobního důchodu. Ideálním je proto tzv. pracovní dlouhověkost, podpořená dostatkem pracovních příležitostí pro osoby, které mohou a chtějí pracovat, mají pro svoji práci odpovídající kvalifikaci a jsou v uspokojivém zdravotním stavu.

Oblast zaměstnávání starších pracovníků a seniorů se ale často potýká s tématy, jako je měnící se

pracovní výkonnost, zastarávání kvalifikace, měnící se schopnost adaptability. Tyto faktory dále zhoršuje nedostatečná nabídka flexibilních pracovních poměrů, které jsou vnímány jako jeden z možných způsobů adaptace na specifické nároky stárnutí. Samotná adaptace je pak ztěžována všeobecně chybějící dlouhodobou přípravou na stárnutí jak na straně zaměstnanců, tak na straně zaměstnavatelů. S ohledem na populační stárnutí vyvstává také potřeba vhodných úprav důchodového systému, který podpoří efektivní využití potenciálu pracovní síly.

Vybraná opatření:

  • zkvalitňování informačního servisu v oblasti důchodového a nemocenského pojištění pro občany;
  • rozšíření nabídky vhodných rekvalifikací pro starší pracovníky;
  • zvyšování informovanosti o nabídce možných nástrojů age managementu včetně možnosti jejich implementace do vnitropodnikových nástrojů řízení a rozvoje lidských zdrojů, a to v souladu se Strategií zaměstnanosti do roku 2020.
  • Infobox 3.4.2 Dobrá praxe: Projekt „Implementace age managementu v České republice“ 

Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017. 2014, MPSV:

Link: http://www.mpsv.cz/files/clanky/20851/NAP_311214.pdf 

  • Část D: Zaměstnávání starších pracovníků a seniorů

Strategický cíl D2: Prodloužit pracovní kariéru pracovníků a motivovat je k odkladu odchodu do důchodu prostřednictvím úpravy legislativních podmínek, podporovat zaměstnavatele k akcentování konceptu Age Managementu na pracovištích a bojovat proti výskytu věkové diskriminace

Program rozvoje Jihomoravského kraje 2014–2017. 2014, Jihomoravský kraj: 

Link: http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=212277&TypeID=2 

  • Část 4.3 Nezaměstnanost

Snižující se úmrtnost v celé České republice i Jihomoravském kraji a růst naděje dožití má za následek stárnutí populace, které je v posledních letech velmi diskutovaným problémem nejen v ČR ale i dalších vyspělých státech světa. Jihomoravský kraj patří v rámci republiky ke krajům se starší věkovou strukturou obyvatelstva. V roce 2012 zaujímal 5. pozici v žebříčku nejstarších krajů podle indexu stáří, za Prahou, Zlínem, Plzeňským a Královéhradeckým krajem (viz tabulka 3). Naopak kraji s prozatím převažující dětskou složkou populace jsou Ústecký a Středočeský kraj.

Ukazatel index stáří zahrnuje kromě populace starší 65 let, také dětskou složku a jeho hodnota je

proto ovlivněna také počtem dětí v populaci, který se v druhé polovině 21. století zvyšuje. V kontextu vývoje České republiky jsou to především města a periferní oblasti, které vykazují vysoké hodnoty indexu stáří. V Jihomoravském kraji má na vysoký index stáří vliv především město kde hodnota indexu výrazně převyšuje krajský i celorepublikový průměr a je pravděpodobným důvodem horší pozice celého kraje. Vysoký index stáří má také okres Hodonín, který je naopak příkladem periferní oblasti s vysokým počtem starých lidí a ztrácející mladé obyvatelstvo migrací. Nejpříznivější situace je v okrese Znojmo a Brno-venkov, kam se stěhuje mladá populace.

Budoucí vývoj Jihomoravského kraje z hlediska věkové struktury není příznivý, Český statistický úřad odhaduje ve své projekci, která nezahrnuje migraci dlouhodobý nárůst podílu věkové skupiny nad 65 let, a to až k více než 35% podílu v roce 2060. Zajímavý je také očekávaný zvyšující se podíl obyvatel ve věku 80 let a více, který by mohl v druhé polovině století dosáhnout 50% podílu na populaci ve věku 65+. Do roku 2020 se očekává nárůst věkové skupiny 0-14 let, od tohoto roku by pak měl nastat postupný kontinuální pokles podílu této skupiny na populaci Jihomoravského kraje.

Česká populace jako celek stárne (ukazatel: průměrný věk populace). Přestože je současná situace příznivá a produktivní populace je dominantní komponentou (téměř 70%), vzhledem k nízké míře porodnosti a nárůstem střední délky života bude mít v nadcházejících letech stále větší podíl postproduktivní složka populace. Zvyšující se podíl starších lidí v populaci s sebou nese zvýšení poměru závislosti, zvýšené nároky na poskytování zdravotních a sociálních služeb a je třeba provést reformu důchodového systému a odchod do důchodu.

Uchazeči o zaměstnání jsou v Jihomoravském kraji v porovnání s Českou republikou mladší a

vzdělanější (viz tabulka 17). Celkem 40,9 % uchazečů je mladších 34 let (v ČR 39,9 %), 6,3 % má

vysokoškolské vzdělání (v ČR 5 %) a 24,9 % úplné středoškolské vzdělání (v ČR 23,2 %). Ačkoliv ve

struktuře zaměstnaných vzdělané osoby převládají, vzdělanost obyvatelstva je vyšší než je pracovní trh schopný vstřebat. Podobná situace je i v hlavním městě a lze tedy předpokládat, že vyšší nezaměstnanost mladých a vzdělaných lidí souvisí s vysokou vzdělaností obyvatelstva. Pokud však vztáhneme počet nezaměstnaných vysokoškoláků k počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí v populaci (pouze pro hrubé srovnání, data o vzdělanosti populace jsou k roku 2001) je situace v Jihomoravském kraji (4,6 %) horší než v České republice (3,6 %) i Praze (2,6 %). Čísla jsou pro Jihomoravský kraj nepříznivá hlavně z hlediska počtu nezaměstnaných absolventů, kterých bylo v roce 2010 6,1 % oproti 5,5 % v České republice a 4,6 % v Praze. Celkem 16 % z celkového počtu nezaměstnaných absolventů připadá na vysokoškoláky (v ČR 14 %, v Praze 20 %), 22 % středoškoláků s maturitou (z toho 5,3 % gymnázií; v ČR 21 %, u gymnázií 4,6 %) a 28 % na osoby s výučním listem (v ČR 27 %).

Z porovnání struktury uchazečů o zaměstnání mezi jednotlivými okresy kraje v roce 2009 (vysoká

nezaměstnanost podmíněná ekonomickou krizí) je patrné, že nemožnost uspokojení potřeb na trhu práce mladých a vzdělaných lidí není pouze dočasným problémem způsobeným ekonomickou krizí, ale dlouhodobým specifickým znakem trhu práce Jihomoravského kraje. 

Uchazeči o zaměstnání v Jihomoravském kraji a v České republice podle věku a vzdělání v roce 2010 (podíl na celkovém počtu uchazečů, v %),

 Kategorie uchazečů  Česká republika  Jihomoravský kraj
 Do 19 let  4,3  3,9
 20 – 24 let  12,6  13,0
 25 – 29 let  11,0  11,6
 30 – 34 let  12,0  12,4
 35 – 39 let  11,9  11,9
 40 – 44 let  10,0  9,8
 45 – 49 let  10,5  10,2
 50 – 54 let  12,0  11,9
 55 – 59 let  12,9  12,7
 60 a více let  2,7  2,5

Zdroj: Program rozvoje Jihomoravského kraje 2014 – 2017 

  • Priorita 3: Atraktivní region pro obyvatele, návštěvníky i investory
  • Opatření: 3.a.9 Podpora programů a projektů umisťování obtížně zaměstnatelných skupin obyvatel na trh práce
  • Opatření: 3.c.5 Zvyšování kvality vzdělávacích programů na všech typech vzdělávání a jejich přizpůsobování potřebám trhu práce
  • Opatření: 3.c.18 Osvěta a propagace celoživotního Vzdělávání
  • Opatření: 3.c.19 Rozšíření nabídky a zvyšování kvality celoživotního vzdělávání a podpora institucí poskytující celoživotní vzdělávání)
  • Opatření: 3.c.20 Posílení procesů zvyšování adaptability pracovníků na potřeby trhu práce (rekvalifikace, atd.)

Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje 2016 – 2025. 2016, Jihomoravský kraj: 

Link: http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=291054&TypeID=2

Prostřednictvím aktivní politiky zaměstnanosti jsou podporovány i rekvalifikace pro mladé, ale i pro pracovníky ve vyšším věku, kteří přišli o zaměstnání. S rekvalifikacemi a schopností práce (work ability) úzce souvisí problematika Age managementu neboli řízení zohledňující věk zaměstnanců, které se se stárnutím populace a zvyšujícím se věkem odchodu osob do důchodu dostává stále více do popředí zájmu. Se změnou věkové struktury obyvatelstva se proměňuje i struktura pracovní síly. Cílem Age managementu je nastavení činností a opatření, které by měly podporovat

komplexní přístup k řešení demografické situace a demografických změn na pracovišti. Taková opatření by pak měla především zajistit, aby každý pracovník měl možnost využít svůj potenciál a nebyl znevýhodněn kvůli svému věku. Strategie Age managementu tak mohou být směrovány ke všem věkovým skupinám pracovníků: začínajícím, středního věku i těm, kteří již pomalu ukončují svou pracovní dráhu (strana 55).

  • PRIORITNÍ OSA 2. ROZVOJ LIDSKÉHO POTENCIÁLU A SOCIÁLNÍ ZAČLEŇOVÁNÍ

Prioritní osa 2 se zaměřuje na sociální aspekty lidských zdrojů v kraji. Důraz je kladen na využití potenciálu osob, na podporu rozvoje osobnosti a na začlenění do společnosti, Velkou roli hraji preventivní aktivity. Součástí budou i aktivity spojené se změnami demografické struktury společnosti, se stárnutím obyvatelstva a aktivním stárnutím. Prioritní osa zahrnuje i problematiku integrace cizinců.

Okruhy a strategická opatření prioritní osy 2 Rozvoj lidského potenciálu a sociální

začleňování

  • 2.1.1 Rozvoj metod a postupů age managementu
  • 2.1.2 Poradenství, informovanost a osvěta v oblasti age managementu
  • 2.1.3 Uplatnění age managementu v organizacích kraje 

E U R O P E 2 0 2 0: Evropská strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. 2010, Evropská komise:

Odkaz:http://ec.europa.eu/eu2020/pdf/COMPLET%20EN%20BARROSO%20%20%20007%20-%20Europe%202020%20-%20EN%20version.pdf 

Celounijní strategie zaměstnanosti, tzv. Agenda EUROPE 2020. Strategie Evropa 2020 představuje nyní hlavní program Unie a zaměřuje se na 6 hlavních cílů:

  • dosažení celkové míry zaměstnanosti ve výši 75% u věkové skupiny 20-64 let,
  •  dosažení míry zaměstnanosti žen ve výši 65%,
  •  dosažení míry zaměstnanosti starších pracovníků ve výši 55%,
  •  snížení míry nezaměstnanosti osob ve věku 15-24 let o třetinu oproti roku 2010,
  •  snížení míry nezaměstnanosti osob s nízkou kvalifikací o čtvrtinu oproti roku 2010,
  • zvýšení produktivity práce o 20 % oproti roku 2010.

Každá z členských zemí si mohla vypracovat vlastní národní cíle. V oblasti zaměstnanosti

se ČR rozhodla plnit následující úkoly:

  •  dosažení celkové míry zaměstnanosti ve výši 75%,
  •  dosažení míry zaměstnanosti žen ve výši 65%,
  •  dosažení míry zaměstnanosti starších pracovníků ve výši 55%,
  •  snížení míry nezaměstnanosti osob ve věku 15-24 let o třetinu oproti roku 2010,
  • snížení míry nezaměstnanosti osob s nízkou kvalifikací o čtvrtinu oproti roku 2010,
  • zvýšení produktivity práce o 20 % oproti roku 2010.

(Zdroj: Age management: jak rozumět stárnutí a jak na něj reagovat. Možnosti uplatnění age management v České republice. 2015, AIVD., str 35.)


logo

Contats

Phone: +420 732 159 321
E-mail: info@agemanagement.cz

Office (where you can find us):
Orlí 542/27, third floor, 602 00, Brno

The entrance to the building at Orlí 27 is situated in the arcade (between the French Second Hand and the optics). When you walk up the stairs, on the left side you can see our doorbell.